Home office ano či ne?

V létě tohoto roku realizovala naše společnosti Motivate reprezentativní kvantitativní výzkum na vzorku více než 1.000 respondentů, kteří si prošli na jaře v období Covid pandemie novou zkušeností s prací z domova. Zajímalo nás, jak tuto čerstvou zkušenost hodnotí, v čem spatřovali její výhody a její úskalí.

 

Spokojenost s prací na home office

Přestože nástup na home office byl na jaře tohoto roku pro většinu zaměstnanců nečekanou a úplně novou zkušeností, se kterou se museli naučit nejdříve vyrovnat, zpětně ji hodnotí jako velmi pozitivní. Tento model práce naprosto vyhovoval téměř polovině respondentů (44%). Téměř třetina z nich (27%) je dokonce přesvědčena, že doma odvedli mnohem více práce, než kdyby seděli v kanceláři. To koresponduje i s názorem managerů, kdy 53% z nich uvedlo, že bylo naprosto spokojeno s výkonem svého týmu při práci z domova.

I když jako jeden z hlavních benefitů práce z domova uvádí většina respondentů možnost rozvrhnout si práci v průběhu dne podle sebe, vlastní pracovní tempo v podstatě kopíruje jejich běžnou pracovní rutinu v kanceláři. Důvodem je i fakt, že pro řadu pracovních úkolů potřebují být v kontaktu se svými kolegy, dodavateli či zákazníky a ti dodržují obdobnou pracovní rutinu. Nejvíce práce zvládli zaměstnanci před polednem (mezi 10 a 12 hodinou), poté těsně po obědě (mezi 14 a 16 hodinou). Pouze u zaměstnanců z veřejného sektoru se setkáváme s tím, že si některé pracovní úkoly nechávali na večerní hodiny (mezi 20 a 22 hodinou).

Výhody a nevýhody práce z domova

Za největší benefit práce z domova považuje většina respondentů volnost a flexibilitu pracovního režimu – tedy možnost rozvrhnout si, kdy jaký úkol v průběhu dne splní (69%) a rovněž udělat si kdykoliv přestávku (61%). Druhým největším benefitem, jek pak úspora času i peněz nedojížděním do práce (65%). Obdobně přitom hodnotí hlavní výhody home office jak řadoví zaměstnanci, tak jejich manageři.

Jako hlavní překážky práce z domova naopak zaměstnanci hodnotí aktivity spojené s vařením (37%), péčí o domácnost (35%) či péčí o děti (26%). Rozptylování dětmi bylo podstatně menší u rodin žijících v domě, na rozdíl od domácností v bytech. Zhruba čtvrtina respondentů (26%) se přiznala, že je doma neustále nutí něco odbíhat od práce a prokrastinovat. Tuto prokrastinaci více přiznávali bezdětné domácnosti.

Při návratu do standardního režimu práce v kanceláři se nejvíce zaměstnanci těšili na přirozený sociální kontakt se svými kolegy (40%) a změnu prostředí po velmi dlouhé době strávené doma (35%). Možnost soustředit se v kanceláři lépe na práci přiznávalo pouze 18% respondentů, což jen dokazuje, že v domácím prostředí se jim pracovalo výrazně pohodlněji.

Zájem o home office v budoucnu

Home office představoval pro mnoho zaměstnanců v období před Covid pandemií vysněný benefit, který byl umožňován jen vybranému okruhu lidí. I po zkušenostech s prací z domova v náročném období jarní pandemie se drtivá většina zaměstnanců staví k využití home office velmi pozitivně. Pokud by jejich zaměstnavatel v budoucnu uvažoval o zavedení home office jako standardní možnosti, 47% zaměstnanců by si dovedlo představit takto pracovat několik dní v týdnu, 30% oslovených alespoň 1 den v měsíci. Vůbec by o takový styl práce nemělo zájem 8% zaměstnanců, zhruba stejné množství by si naopak dovedlo takový režim představit trvale.

Facebook
Twitter
LinkedIn
Instagram